9. 8. 2007
Klidná řeka
Petrákovi protékají dny mezi prsty.Opět je za zdí,ale už vidí konečně světlo na konci tunelu, už ví, že bude líp, cejtí to kdesi v zátylku až za mozkem, zatím jen tiše, plýživě, ale ví, že příjdou lepší dny.Temna už bylo dost, Bůh ví o jeho snahách a pomůže.Konečně uchopit život do svých rukou a žít opravdově.Žádný zkoušky, bez nápovědy, všechno jede naostro, buď a nebo.Bitva je vedena na vítězných pozicích a rakety radosti vybuchují nad bitevním polem.Gejzíry tiché vnitřní radosti.Petrák si dopisuje s jednou slečnou po netu, vyměňují si slova a pocity a cítí, že je to fajn.
Celý den plyne jako klidná řeka.A on je unášen proudem.
Žije tedy za zdí mezi lidmi, kteří maj podobný problémy,ale je tu dobrá parta ,tak to je dobrý.
Petrákovo léto je zajímavý.Letos už je ve světě za zdí potřetí a dvakrát to bylo fajn,poprvý se mu to nepovedlo, podruhý už to bylo lepší a teď cítí, že opravdu nadchází čas změny.Je to v něm a roste to, stejně jako přátelství se ženou se kterou si vyměňuje mejly.Na to, že se znaj jen virtuálně toho o sobě navzájem už dost ví.Cejtí, že by to třeba mohlo bejt fajn, nechce nic uspěchat, chce tomu nechat volnej průběh.Třeba něco vykrystalizuje.
Tak tedy plyne Petrákovi rok číslo 7, rok Jamese Bonda, rok agentů a tichýh hlasů, běsů i touhy, zkrátka všeho co jej potkává.Letos to bude vše divoký.Alespoň první půlka roku tak vypadala. To byla ta špatná strana mince a teď se chvíli točí na hraně a pak se konečně obrátí tou pravou stranou.Orla má za sebou, teď padne panna. Zatím se však stále mince žití otáčí na hraně.Cítí to...
Celý den plyne jako klidná řeka.A on je unášen proudem.
Žije tedy za zdí mezi lidmi, kteří maj podobný problémy,ale je tu dobrá parta ,tak to je dobrý.
Petrákovo léto je zajímavý.Letos už je ve světě za zdí potřetí a dvakrát to bylo fajn,poprvý se mu to nepovedlo, podruhý už to bylo lepší a teď cítí, že opravdu nadchází čas změny.Je to v něm a roste to, stejně jako přátelství se ženou se kterou si vyměňuje mejly.Na to, že se znaj jen virtuálně toho o sobě navzájem už dost ví.Cejtí, že by to třeba mohlo bejt fajn, nechce nic uspěchat, chce tomu nechat volnej průběh.Třeba něco vykrystalizuje.
Tak tedy plyne Petrákovi rok číslo 7, rok Jamese Bonda, rok agentů a tichýh hlasů, běsů i touhy, zkrátka všeho co jej potkává.Letos to bude vše divoký.Alespoň první půlka roku tak vypadala. To byla ta špatná strana mince a teď se chvíli točí na hraně a pak se konečně obrátí tou pravou stranou.Orla má za sebou, teď padne panna. Zatím se však stále mince žití otáčí na hraně.Cítí to...
