Jdi na obsah Jdi na menu
 


20. 7. 2006

A DALŠÍ KOUSKY....

VLNY

 

Ve vlnách kráčím

točím se

 

Teď je mi fajn

stoupám dál

 

a občas myslím

na minulý vlny

 

snad někdy

zkrotím se

ve vlnách

na které stačím

sám

 

PO NOCI

 

 

Ráno s rozbitým čelem

krev zaschla na třetím oku

mám i takový pohled

 

Snažím se uklízet

památky na večer

abych si uklidil

i v sobě

svý pomlácený myšlenky

 

Přeskakuji z jednoho

na druhý

 

a konečnej výsledek?

 

Jen praskot dřeva v kamnech

prázdnota v mý hlavě

 

a dopitá láhev

na stole

harmonizuje s mým vnitřním šerem

CO SE ŘÍKÁ V TELEVIZI

 

V televizi říkali

že sněžilo na poušti

 

Co je tohle za svět?

 

Zima nás ne a ne

pustit

a děda

co stál na ulici

byl nešťastnej

že mu nešel zavřít ten zkurvenej

deštník

 

Tak jsem mu ho spravil

 

Byl rád

a já si po chvíli myslel

že to  byl jen přelud

 

Slunce  pak zemřelo nad Smíchovem

nebo si vzalo dovolenou

a na chodníky ulic

padaly vajgly

a mlha

 

BUDU ČEKAT

 

Budu čekat

příjde-li někdo

nebo budu sám

opitý

 

hlava plná blues

 

cigáro není

jen temná šeď

podzimní ticho

šelestí

v domělém klapotu kol

 

a vůkol není nic

čeho by se dalo chytit

 

ve větru věčnosti

planu

a budu čekat

na touhu

která se nedostavuje

 

na bezmoc

která stále je

 

se mnou

i beze mě

 

a do toho tichý blues

MůJ TANEC

 

Točil jsem se

v kruhu

 

svět ztratil kontinuitu

 

v rytmu

mě měl můj arogantní trans

 

cítil jsem opovržení okolí

možná jen zdánlivý

 

Mě to bylo jedno

byl to můj tanec

jen pro mě

 

ne pro ostatní

 

chvěl jsem se

jen stále v divokém rytmu

 

Něják to šlo

a já pak raději vypad

 

no co

rytmus zkončil

 

nikdo to nevnímal

jen já

 

bylo už po koncertě

DLOUHÁ NOC

 

Za oknem na nebi

byl stříbrnej pruh

po stropě se úlisně plazil měsíc

 

byly čtyři možnosti

já se převaloval na posteli

sny byly horký a dusily

 

Procházel jsem troskami měst

a měsíc byl zlej duch

 

já stříbrnej kruh

mezi freskami

 

a ráno bylo opuchlý

ZA ROZDĚLOVACÍ TŘÍDOU

 

Smíchov hučel

auta se plazila

a já šel až dolů k Vltavě

k pivovaru

 

Na rozdělovací třídě

svítily lampy

dál už byly ulice temný

lidí málo

jen kožený přízraky

 

Zapadl jsem

do hospody

 

když jsem přišel

byli jsme tři

za okny svištěla auta

hráli k tomu od výčepu

Pink Floyd

a v televizi se zase vraždilo

 

já měl svý pivo

smíchovský smutek

a myslel na náčelníky dávných kmenů

 

Mimo aut byla ulice prázdná

pustá

šedá

krásná

 

a sem tam sirény

 

možná někdo umírá

rodí se

 

možná vražda

či někdo nahlásil

že mu něco chybí

 

Všechno je možný

i zrada

i to že někdo nezavolá

 

svět se nepatrně vlnil

sem tam i poskočil

 

a Smíchov mi hučel v hlavě

 

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář